Bezbarier UJEP

Univerzitní centrum podpory pro studenty se SP
Budova D (kancelář č. 9), Pasteurova 1, Ústí nad Labem
T: +420 702 202 477, E: ucp.svp@ujep.cz
konzultační hodiny: út–čt 9–15

Přírodovědecká fakulta (PŘF)

Přírodovědecká fakulta poskytuje odborné vysokoškolské vzdělání ve vědách biologických, fyzikálních, geografických, chemických a matematických a v oblasti informačních technologií.

Fakulta zajišťuje vysokoškolské vzdělání všech tří stupňů (Bc., Mgr., Ph.D.) jak pro odborníky v přírodovědných oborech, tak pro přípravu učitelů pro 2. stupeň základních škol (ZŠ) a pro střední školy (SŠ) v přírodovědných předmětech. Jejím cílem je připravit absolventy tak, aby se dobře uplatnili na trhu práce nebo se mohli věnovat vědecké práci v rámci doktorských studijních programů. Fakulta má zároveň právo habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem v oboru Aplikovaná fyzika.

Fakulta se významně zaměřuje na výzkum ve všech oblastech své činnosti. Přímý dopad na severočeský region má výzkum v oblastech aplikované geografie, environmentální geografie, krajinné ekologie, syntézy krajiny a krajinného plánování.

 

Bakalářská studia

Aplikované nanotechnologie

Cílem studia je připravit absolventy k výkonu praktické odborné činnosti v oblasti nanotechnologie. Studijní plán je koncipován tak, aby posluchači absolvováním povinných předmětů získali solidní znalosti a dovednosti v oblastech nezbytných pro práci s nanotechnologickými postupy, v oblasti přípravy materiálů i jejich diagnostiky. V celém studijním programu je kladen důraz na osvojení praktických znalostí a dovedností.

Biologie

Absolvent získá znalosti a dovednosti v základních biologických oborech a v adekvátní míře též v oborech souvisejících (chemie, fyzika, informatika). Může se uplatnit jako vysoko­školsky kvalifikovaný pracovník na pracovištích s biologickým zaměřením, jako odborný pracovník muzeí, botanických a zoologických zahrad či ekologických organizací, odborný pracovník orgánů státní správy (referátů ochrany přírody, inspektorátů životního prostře­dí, správ CHKO a národních parků, středisek Agentury ochrany přírody a krajiny) nebo ve výchovně-vzdělávacích zařízeních (v domech dětí a mládeže aj.).

Biologie

Dvouoborové studium představuje první stupeň vysokoškolské přípravy budoucích učite­lů ZŠ a SŠ. Kvalifikaci učitele získává student v navazujícím magisterském programu, ve kterém může studovat po absolvování bakalářského studia. Na studium se „zaměřením na vzdělávání“ navazuje učitelství pro 2. st. ZŠ, na ostatní dvouoborová studia jak učitelství pro SŠ, tak i učitelství pro 2. st. ZŠ. Studijním plánem je garantována rovnocennost přípravy v obou oborech, které jsou studovány v kombinaci. Absolvent, který nepokračuje v navazu­jícím studiu učitelství, je podle své oborové specializace schopen uplatnit se v oblastech, kde jsou požadovány zkušenosti z terénní či laboratorní práce a z aplikace oborově specifických postupů, případně se uplatnit v popularizaci, vědecké publicistice a při odborném zastupování firem.

Absolvent má obecné biologické vzdělání a zkušenosti z terénní a laboratorní práce. Po krátké praxi je schopen zapojit se v oblasti biologie do týmové práce v akademické i ko­merční sféře. Především jde o univerzity, přírodovědecká oddělení muzeí, státní instituce zabývající se ochranou přírody a životního prostředí, botanické a zoologické zahrady nebo resortní ústavy zemědělského a lesnického výzkumu.

Biologii je možné studovat v kombinaci: Biologie + Geografie, Chemie + Biologie, Matematika + Biologie, Fyzika + Biologie.

Fyzika

Absolvent oboru Fyzika bude teoretickým základem připraven především pro studium v navazujícím magisterském studiu oboru Fyzika. Z tohoto hlediska byla také sestavena skladba povinných a povinně volitelných předmětů, díky kterým absolvent získá potřebné znalosti a dovednosti z oblastí matematiky, fyziky a vybrané specializace buď na počítačové modelování, nebo na experimentální fyziku, které bude následně prohlubovat v navazujícím studiu. Absolvent se specializací na počítačové modelování bude schopný formulovat jednoduché problémy z oblastí zpracování dat, obrazu a signálu, a také základního použití částicového modelování a tyto pak analyzovat a numericky řešit. Absolvent se specializací na experimentální fyziku získá ucelený přehled o moderních postupech vytváření tenkých vrstev a modifikacích povrchů se zaměřením na fyzikální procesy včetně aplikací metod fyziky plazmatu. Absolvent bude schopen porozumět složitým procesům při přípravě moderních materiálů a jejich analýze se znalostí probíhajících procesů a s pochopením základních fyzikálních dějů.

Fyziku lze studovat v kombinaci: Fyzika + Biologie, Fyzika + Chemie, Fyzika + Informatika, Fyzika + Matematika, Fyzika + Tělesná výchova, Fyzika + Informatika, Fyzika + Chemie se zaměřením na vzdělávání, Fyzika + Informatika se zaměřením na vzdělávání, Fyzika + Matematika se zaměřením na vzdělávání, Fyzika + Anglický jazyk se zaměřením na vzdělávání, Fyzika + Tělesná výchova se zaměřením na vzdělávání.

Fyzika se zaměřením na vzdělávání

Dvouoborové studium představuje první stupeň vysokoškolské přípravy budoucích učitelů ZŠ a SŠ. Kvalifikaci učitele získává student v navazujícím magisterském programu, ve kterém může studovat po absolvování bakalářského studia. Na studium se „zaměřením na vzdělávání“ navazuje učitelství pro 2. st. ZŠ, na ostatní dvouoborová studia jak učitelství pro SŠ, tak i učitelství pro 2. st. ZŠ. Studijním plánem je garantována rovnocennost přípravy v obou oborech, které jsou studovány v kombinaci. Absolvent, který nepokračuje v navazujícím studiu učitelství, je podle své oborové specializace schopen uplatnit se v oblastech, kde jsou požadovány zkušenosti z terénní či laboratorní práce a z aplikace oborově specifických postupů, případně se uplatnit v popularizaci, vědecké publicistice a při odborném zastupování firem.

Fyzika se zaměřením na vzdělávání představuje první stupeň vysokoškolské přípravy budoucích učitelů fyziky na 2. stupni základních škol. V souladu s tím obor poskytuje základní přehled ve fyzice a disciplínách pedagogicko-psychologického základu (pedagogice, psychologii, didaktice). Pokud absolvent nepokračuje v navazujícím magisterském studiu učitelství, může se uplatnit jako asistent učitele nebo jako vedoucí zájmových kroužků ve volnočasových zařízeních a institucích.

Geografie

Základ bakalářského studia tvoří obecné geografické disciplíny (fyzická geografe a geoekologie, ekonomická geografe, sociální geografe a regionální rozvoj, trvale udržitelný rozvoj, ochrana životního prostředí), regionální geografe a geoinformatika. Společně s poznatky si student osvojuje analytické metody jednotlivých geografických věd a získává schopnost vyhodnocovat a interpretovat geografická data. Absolvent se uplatní jako odborný pracov­ník v orgánech státní správy či v rezortních výzkumných ústavech. Získané vzdělání může též uplatnit ve sféře služeb (cestovní ruch) a v popularizaci oboru (média, vydavatelství).

Geografie střední Evropy

Studium připravuje odborníky pro oblast mezinárodní a přeshraniční spolupráce. Studium je zaměřeno na problematiku evropské integrace, příčin a následků integračních a dezintegračních tendencí, regionální politiku Evropské unie, životní prostředí a trvale udržitelný rozvoj v evropském prostoru, kulturní a politické prostředí Evropské unie, rozvoj ekonomic­kých systémů a sídelních struktur členských zemí a geografické hodnocení zemí střední Evropy. Absolvent se uplatní ve sféře státní správy, hospodářské a územní praxe (státní úřady, hospodářské komory, odbory regionálního rozvoje a územního plánování, mezi­národní vztahy), v sekundární sféře (podniky, management) a ve sféře terciérní (služby a cestovní ruch).

Geografie

Dvouoborové studium představuje první stupeň vysokoškolské přípravy budoucích učitelů ZŠ a SŠ. Kvalifikaci učitele získává student v navazujícím magisterském programu, ve kterém může studovat po absolvování bakalářského studia. Na studium se „zaměřením na vzdělávání“ navazuje učitelství pro 2. st. ZŠ, na ostatní dvouoborová studia jak učitelství pro SŠ, tak i učitelství pro 2. st. ZŠ. Studijním plánem je garantována rovnocennost přípravy v obou oborech, které jsou studovány v kombinaci. Absolvent, který nepokračuje v navazujícím studiu učitelství, je podle své oborové specializace schopen uplatnit se v oblastech, kde jsou požadovány zkušenosti z terénní či laboratorní práce a z aplikace oborově specifických postupů, případně se uplatnit v popularizaci, vědecké publicistice a při odborném zastupování firem.

Absolvent má obecné geografické vzdělání a zkušenosti z práce s geografickými informač­ními systémy. V praxi nalezne uplatnění v institucích zabývajících se územním plánováním, regionálním rozvojem a aplikací geografických informačních systémů. Především jde o sfé­ru státní správy a hospodářské a územní praxe (úřady, hospodářské komory), sekundární sféru (podniky, management) a sféru terciérní (služby a cestovní ruch).

Geografii lze studovat v kombinaci: Geografie + Informatika, Geografie + Historie, Geografie + Německý jazyk a literatura, Geografie + Společenské vědy, Geografie + Politologie, Geografie + Tělesná výchova, Matematika + Geografie, Chemie + Geografie, Biologie + Geografie, Matematika + Tělesná výchova se zaměřením na vzdělávání, Matematika + Výtvarná výchova se zaměřením na vzdělávání.

Chemie

Dvouoborové studium představuje první stupeň vysokoškolské přípravy budoucích učitelů ZŠ a SŠ. Kvalifikaci učitele získává student v navazujícím magisterském programu, ve kterém může studovat po absolvování bakalářského studia. Na studium se „zaměřením na vzdělávání“ navazuje učitelství pro 2. st. ZŠ, na ostatní dvouoborová studia jak učitelství pro SŠ, tak i učitelství pro 2. st. ZŠ. Studijním plánem je garantována rovnocennost přípravy v obou oborech, které jsou studovány v kombinaci. Absolvent, který nepokračuje v navazujícím studiu učitelství, je podle své oborové specializace schopen uplatnit se v oblastech, kde jsou požadovány zkušenosti z terénní či laboratorní práce a z aplikace oborově specifických postupů, případně se uplatnit v popularizaci, vědecké publicistice a při odborném zastupování firem.

Absolvent získá znalosti ve všech oborech chemie, tj. anorganické, organické, fyzikál­ní a analytické chemie, chemie průmyslové a makromolekulární a biochemie, podepřené vědomostmi z matematiky, fyziky a výpočetní techniky a znalostmi cizího jazyka. Jeho teoretické znalosti jsou dále doplněny experimentálními dovednostmi a návyky získanými v průběhu laboratorních cvičení. Absolvent nalezne uplatnění v chemických laboratořích jakéhokoli zaměření, a to ve všech oblastech státního či podnikatelského sektoru.

Chemii lze studovat v kombinaci: Chemie + Biologie, Chemie + Informatika, Chemie + Geografie, Chemie + Matematika, Chemie + Tělesná výchova, Fyzika + Chemie, Chemie + Informatika se zaměřením na vzdělávání, Chemie + Matematika se zaměřením na vzdělávání.

Chemie se zaměřením na vzdělávání

Dvouoborové studium představuje první stupeň vysokoškolské přípravy budoucích učitelů ZŠ a SŠ. Kvalifikaci učitele získává student v navazujícím magisterském programu, ve kterém může studovat po absolvování bakalářského studia. Na studium se „zaměřením na vzdělávání“ navazuje učitelství pro 2. st. ZŠ, na ostatní dvouoborová studia jak učitelství pro SŠ, tak i učitelství pro 2. st. ZŠ. Studijním plánem je garantována rovnocennost přípravy v obou oborech, které jsou studovány v kombinaci. Absolvent, který nepokračuje v navazujícím studiu učitelství, je podle své oborové specializace schopen uplatnit se v oblastech, kde jsou požadovány zkušenosti z terénní či laboratorní práce a z aplikace oborově specifických postupů, případně se uplatnit v popularizaci, vědecké publicistice a při odborném zastupování firem.

Chemie se zaměřením na vzdělávání představuje první stupeň vysokoškolské přípravy budoucích učitelů chemie na 2. stupni základních škol. V souladu s tím obor poskytuje základní přehled v chemii a disciplínách pedagogicko-psychologického základu (pedagogice, psychologii, didaktice). Pokud absolvent nepokračuje v navazujícím magisterském studiu učitelství, může se uplatnit jako asistent učitele nebo jako vedoucí zájmových kroužků ve volnočasových zařízeních a institucích.

Chemii se zaměřením na vzdělávání lze studovat v kombinaci: Fyzika + Chemie se zaměřením na vzdělávání.

Informatika se zaměřením na vzdělávání

Dvouoborové studium představuje první stupeň vysokoškolské přípravy budoucích učitelů ZŠ a SŠ. Kvalifikaci učitele získává student v navazujícím magisterském programu, ve kterém může studovat po absolvování bakalářského studia. Na studium se „zaměřením na vzdělávání“ navazuje učitelství pro 2. st. ZŠ, na ostatní dvouoborová studia jak učitelství pro SŠ, tak i učitelství pro 2. st. ZŠ. Studijním plánem je garantována rovnocennost přípravy v obou oborech, které jsou studovány v kombinaci. Absolvent, který nepokračuje v navazujícím studiu učitelství, je podle své oborové specializace schopen uplatnit se v oblastech, kde jsou požadovány zkušenosti z terénní či laboratorní práce a z aplikace oborově specifických postupů, případně se uplatnit v popularizaci, vědecké publicistice a při odborném zastupování firem.

Absolvent získá odborné vysokoškolské vzdělání v oblasti informatiky, které zahrnuje vědomosti a dovednosti z programování, operačních systémů (platforma Windows a Unix), hardwaru, počítačových sítí, počítačové grafiky, databázových systémů, internetu, multimédií a úvodu do didaktiky informatiky. Primární cestou pro absolventa je pokračování v navazujícím magisterském studiu učitelství informatiky (na 2. stupni základních škol). Způsob přípravy absolventa však počítá i s možností jeho přímého vstupu do praxe. Absolvent se uplatní ve školství jako správce sítě, při odborném zastupování firem,  pomocný programátor, popř. jako asistent pedagoga apod.

Informatiku se zaměřením na vzdělávání lze studovat v kombinaci: Matematika + Informatika se zaměřením na vzdělávání, Fyzika + Informatika se zaměřením na vzdělávání, Chemie + Informatika se zaměřením na vzdělávání.

Informatika

Dvouoborové studium představuje první stupeň vysokoškolské přípravy budoucích učite­lů ZŠ a SŠ. Kvalifikaci učitele získává student v navazujícím magisterském programu, ve kterém může studovat po absolvování bakalářského studia. Na studium se „zaměřením na vzdělávání“ navazuje učitelství pro 2. st. ZŠ, na ostatní dvouoborová studia jak učitelství pro SŠ, tak i učitelství pro 2. st. ZŠ. Studijním plánem je garantována rovnocennost přípravy v obou oborech, které jsou studovány v kombinaci. Absolvent, který nepokračuje v navazu­jícím studiu učitelství, je podle své oborové specializace schopen uplatnit se v oblastech, kde jsou požadovány zkušenosti z terénní či laboratorní práce a z aplikace oborově specifických postupů, případně se uplatnit v popularizaci, vědecké publicistice a při odborném zastupování firem.

Absolvent má obecné vzdělání v oblasti informatiky a zkušenosti z práce s programovací­mi jazyky, operačními systémy, hardwarem, počítačovými sítěmi, počítačovou grafikou, databázovými systémy, internetem a multimédii. Absolvent se uplatní při odborném za­stupování firem, jako asistent administrátora počítačové sítě, pomocný programátor aj.

Informatiku lze studovat v kombinaci: Informatika + Historie, Informatika + Tělesná výchova, Informatika + Německý jazyk a literatura, Fyzika + Informatika, Chemie + Informatika, Geografie + Informatika, Matematika + Informatika, Informatika + Anglický jazyk se zaměřením na vzdělávání.

Informační systémy

Cílem studia je připravit odborníky v navrhování, údržbě, rozšiřování a využívání in­formačních systémů v průřezových a specializovaných oborech. K výstupním znalostem a dovednostem absolventa patří schopnost analyzovat informační potřeby z interních a ex­terních informačních zdrojů, programovat databáze, uživatelský software, webové stránky a projektovat informační systémy. Získané vzdělání uplatňuje absolvent v oblasti informa­tiky velkých, středních a malých firem, v projektování a využívání informačních systémů, v navrhování lokálních sítí a v oblasti aktivit spojených s internetem.

Obor lze studovat v Ústí nad Labem a Litvínově.

Počítačové modelování ve fyzice a technice

Cílem studia je připravit absolventa na využití výpočetní techniky při řešení náročnějších technických úkolů a aplikací v praxi. Tomu odpovídá i důraz na základní přípravu studenta v oblasti výpočetní techniky, matematiky a fyziky, což je nezbytné pro získání schopnosti chápání a řešení náročnějších modelových situací, se kterými se setká v praxi. Absolvent najde uplatnění v průmyslu i ve výzkumu.

Matematika a její použití v přírodních vědách

Bakalářský studijní obor Matematika a její použití v přírodních vědách si klade za cíl vycho­vat absolventy, kteří budou mít rozvinuté schopnosti logického a matematického myšlení, solidní znalosti vysokoškolské matematiky a jejích aplikací. Student si po prvním ročníku vybere jedno ze třech zaměření – Obecnou matematiku, Matematiku v přírodních vědách, Matematickou informatiku. Student bude moci po absolutoriu uplatnit své znalosti a metody

Matematika

Dvouoborové studium představuje první stupeň vysokoškolské přípravy budoucích učitelů ZŠ a SŠ. Kvalifikaci učitele získává student v navazujícím magisterském programu, ve kterém může studovat po absolvování bakalářského studia. Na studium se „zaměřením na vzdělávání“ navazuje učitelství pro 2. st. ZŠ, na ostatní dvouoborová studia jak učitelství pro SŠ, tak i učitelství pro 2. st. ZŠ. Studijním plánem je garantována rovnocennost přípravy v obou oborech, které jsou studovány v kombinaci. Absolvent, který nepokračuje v navazujícím studiu učitelství, je podle své oborové specializace schopen uplatnit se v oblastech, kde jsou požadovány zkušenosti z terénní či laboratorní práce a z aplikace oborově specifických postupů, případně se uplatnit v popularizaci, vědecké publicistice a při odborném zastupování firem.

Absolvent má obecné matematické vzdělání a zkušenosti z řešení matematických problémů v oblasti logistiky, technické praxe, statistického zpracování dat a finančnictví či zkuše­nosti z oblasti matematické formulace reálných problémů. Po krátké praxi se může uplatnit v podnicích při řešení manažerských problémů a technických úkolů s matematickým po­pisem, ve spedičních a dopravních firmách, v bankách, finančních institucích, úřadech a dalších místech, kde je potřebné zpracování dat a práce s PC.

Matematiku lze studovat v kombinaci: Matematika + Geografie, Matematika + Informatika, Matematika + Biologie, Matematika + Historie, Matematika + Německý jazyk a literatura, Chemie + Matematika, Fyzika + Matematika, Matematika + Hudební výchova se zaměřením na vzdělávání, Matematika + Anglický jazyk a literatura se zaměřením na vzdělávání, Matematika + Historie se zaměřením na vzdělávání, Matematika + Německý jazyk a literatura se zaměřením na vzdělávání, Matematika + Informatika se zaměřením na vzdělávání, Matematika + Hudební výchova, Matematika + Výtvarná výchova, Matematika + Tělesná výchova.

Matematika se zaměřením na vzdělávání

Dvouoborové studium představuje první stupeň vysokoškolské přípravy budoucích učitelů ZŠ a SŠ. Kvalifikaci učitele získává student v navazujícím magisterském programu, ve kterém může studovat po absolvování bakalářského studia. Na studium se „zaměřením na vzdělávání“ navazuje učitelství pro 2. st. ZŠ, na ostatní dvouoborová studia jak učitelství pro SŠ, tak i učitelství pro 2. st. ZŠ. Studijním plánem je garantována rovnocennost přípravy v obou oborech, které jsou studovány v kombinaci. Absolvent, který nepokračuje v navazujícím studiu učitelství, je podle své oborové specializace schopen uplatnit se v oblastech, kde jsou požadovány zkušenosti z terénní či laboratorní práce a z aplikace oborově specifických postupů, případně se uplatnit v popularizaci, vědecké publicistice a při odborném zastupování firem.

Absolvent má obecné matematické vzdělání a zkušenosti z řešení matematických problémů v oblasti logistiky, technické praxe, statistického zpracování dat a finančnictví či zkušenosti z oblasti matematické formulace reálných problémů. Po krátké praxi se může uplatnit v podnicích při řešení manažerských problémů a technických úkolů s matematickým popisem, ve spedičních a dopravních firmách, v bankách, finančních institucích, úřadech a dalších místech, kde je potřebné zpracování dat a práce s PC.

Matematiku se zaměřením na vzdělávání lze studovat v kombinaci: Chemie + Matematika se zaměřením na vzdělávání.

 

Toxikologie a analýza škodlivin

Studium připravuje odborníky pro oblasti, kde je vyžadován široký odborný základ z chemie a znalost chemické analýzy škodlivin. Absolvent nalezne uplatnění v laboratorních provo­zech, institucích zabývajících se kontrolou jakosti včetně kontroly zdravotní nezávadnosti potravin a léků, v institucích zaměřených na kontrolu škodlivin v materiálech a prostředích, v kontrolních orgánech zabývajících se sledováním kvality životního prostředí, v toxikologických laboratořích, v integrovaném záchranném systému apod.

Obor lze studovat v Ústí nad Labem a Litvínově.

 

Navazující magisterská studia

Aplikované nanotechnologie

Absolvent oboru Aplikované počítačové modelování bude připraven především k nástupu do praxe. Z tohoto hlediska byla také sestavena skladba povinných a povinně volitelných předmětů, díky kterým absolvent získá potřebné znalosti a dovednosti z oblastí matematiky, fyziky, počítačového modelování, programování a dalších, obecněji zaměřených předmětů. Absolvent bude schopný řešit problémy z rozsáhlé řady praktických oblastí (zpracování dat, obrazu a signálu, spojitého modelování v oblasti mechaniky a elektromagnetismu, transportu tepla a hmoty a také základního použití částicového modelování) a tyto pak analyzovat a numericky řešit. Takové vzdělání nabízí velmi dobré uplatnění v oblastech průmyslu (vývojová oddělení konstrukčních firem), ekonomie (využití především evolučního modelování), softwarových firem (znalost programování, algoritmizace a datových struktur) a v dalších oblastech lidské činnosti, kde je např. nutné zpracovávat velké množství dat, kde je vhodné analytické a flexibilní myšlení.

Biologie

 

Absolvent získá znalosti a dovednosti v základních biologických oborech a v adekvátní míře též v oborech souvisejících (chemie, fyzika, informatika), a to na úrovni požadované u absolventů bakalářského stupně studia. Absolvent je schopen vykonávat samostatně odbornou laboratorní i terénní práci, pod vedením provádět náročné laboratorní experimenty a podílet se tak na vědecko-výzkumné činnosti, je obeznámen s moderními metodami používanými v biologii a je schopen je aplikovat v praxi, je způsobilý ovládat současné technické prostředky (laboratorní přístrojovou techniku, výpočetní techniku a prostředky ICT) a vyrovnávat se s nároky tzv. informační společnosti.

Geografie

Absolvent magisterského studia tohoto oboru bude schopný nalézt a posoudit geografické informační zdroje různých typů (publikace, periodika, „data z terénu“, internet a další), třídit, analyzovat, interpretovat a dávat do souvislostí získané informace, využívat moderních geoinformatických prostředků (zejména výpočetní techniky s řadou softwarových produktů) a jejich prostřednictvím prezentovat a argumentovat výsledky své práce a aktivně komunikovat ve dvou cizích jazycích (ústně i písemně). Absolvent dále umí aplikovat geoinformatické nástroje do státní správy (evidence nemovitostí, územní ochrana krajiny, územní plánování…), vytvářet GIS projekty řešící konkrétní problémy z praxe, aplikovat v praxi poznatky regionální vědy a politiky a využívat teoretické a praktické dovednosti z oblasti sociální komunikace (interakční, organizační a jiné).

Absolvent se může uplatnit ve sféře státní správy, hospodářské a územní praxe (úřady, hospodářské komory, pracoviště ministerstev), informačních středisek, regionálních rozvojových agentur, pracovišť euroregionů, statistických a katastrálních úřadů, správy chráněných krajinných oblastí v agenturách ochrany přírody a krajiny nebo ve sféře sekundární (podniky, ekoporadenství, management) a terciérní (služby, cestovní kanceláře, ekoturistika), příp. i v kvartérní sféře (vysoké školství, věda a výzkum).

Učitelství pro 2. stupeň základních škol

 

Studium oborů učitelství pro 2. stupeň základních škol probíhá ve dvouoborových kombinacích a je určeno pro absolventy dvouoborových bakalářských studií příslušného oborového zaměření (včetně oborů „zaměřených na vzdělávání“) nebo integrovaného přírodovědného studia oboru Přírodovědné vzdělávání.

Těžiště přípravy tkví ve studiu zvolených aprobačních oborů a jejich oborových didaktik a v jejich propojení s pedagogickými a psychologickými disciplínami a pedagogickou praxí. Studium je zakončeno státní závěrečnou zkouškou z obou oborů, z pedagogiky a psychologie a obhajoby diplomové práce.

Absolventi získávají kvalifikaci učitele na druhém stupni základní školy podle § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících. Kvalifikováni jsou pro přímou pedagogickou činnost ve dvou aprobačních předmětech na 2. stupni základních škol a na nižším stupni víceletých gymnázií.

Učitelství pro 2. stupeň základních škol lze studovat v kombinaci s většinou oborů PřF.

Učitelství pro střední školy

 

Studium oborů učitelství pro střední školy probíhá ve dvouoborových kombinacích a je určeno pro absolventy dvouoborových bakalářských studií příslušného oborového zaměření.

Těžiště přípravy tkví ve studiu zvolených aprobačních oborů a jejich oborových didaktik a v jejich propojení s pedagogickými a psychologickými disciplínami a pedagogickou praxí. Studium je zakončeno státní závěrečnou zkouškou z obou oborů, z pedagogiky a psychologie a obhajoby diplomové práce.

Absolventi získávají kvalifikaci učitele střední školy podle § 9 odst. 1 písm. a) zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících. Podle § 8 odst. 1 písm. c) téhož zákona získávají též kvalifikaci učitele druhého stupně základní školy. Absolventi se uplatní jako učitelé na gymnáziích, na středních odborných školách, popřípadě na nižším stupni víceletých gymnázií a na druhém stupni základních škol.

Učitelství pro střední školy lze studovat v kombinaci s většinou oborů PřF.

Počítačové modelování ve vědě a technice

Cílem studia je připravit absolventa na využití výpočetní techniky při řešení náročných technických úkolů a aplikací v praxi. Student si profiluje své vědomosti řešením náročnějších projektových situací z oblasti fyziky, chemie, modelování biofyzikálních procesů a řízení procesů výrobní praxe. Absolvent se uplatní v průmyslu a ve výzkumu v rámci týmů zabezpečujících vývojové a řídící úseky a má předpoklady pro vědeckou práci v oblasti počítačové nebo chemické fyziky.

 

Doktorská studia

Aplikované nanotechnologie /Applied Nanotechnology

Cílem studijního programu je vychovat odborníka v oblasti nanotechnologií, který bude vybaven širším přehledem o nanotechnologiích a nanomateriálech a bude specializován na jednu z těchto oblastí: (1) Fyzikální metody přípravy nanomateriálů s využitím plazmových technologií, (2) Chemické metody přípravy nanomateriálů – supramolekulární struktury využitelné jako nové lékové formy, resp. biosenzory, (3) Bionanotechnologie, tj. příprava biosenzorů a jejich praktické testování a (4) Počítačový design nanomateriálů. Kromě svého zaměření bude absolvent schopen komunikovat s experty příbuzných oborů a vytvářet mezioborové týmy, které jsou nezbytnou podmínkou moderního vývoje a testování nanomateriálů. Absolvent bude vybaven znalostmi základních analytických metod, které jsou využitelné v materiálovém výzkumu a v průmyslové praxi a bude tak připraven jak na akademickou kariéru v materiálovém výzkumu, tak i na průmyslovou praxi.

Obecné otázky matematiky / General Problems of Mathematics

Každý absolvent si podstatně prohloubí své znalosti v některé matematické disciplíně. Dále má možnost zabývat se buď problematikou školské matematiky, nebo i nadále pracovat v oblasti matematiky samotné.

V prvním případě se bude v širším rámci zabývat školskou matematikou tak, aby mohl v příslušné oblasti tvůrčím způsobem pracovat na některé katedře matematiky vysoké školy při přípravě budoucích učitelů či tvořivým způsobem vyučovat matematiku na škole střední. Absolvent bude schopen řešit odborné problémy v teorii i praxi vzdělávání v matematice, bude schopen zavádět nové vzdělávací postupy, kriticky je hodnotit, vytvářet modely matematického vzdělávání nebo podílet se na rozvoji teorie vyučování matematice jako vědecké disciplíně.

Ve druhém případě budou jeho znalosti z matematiky, popř. příbuzných disciplín na takové úrovni, aby mohl tvůrčím způsobem pracovat ve zvolené oblasti na některé katedře matematiky vysoké školy, akademickém či výzkumném ústavu. Každý absolvent si osvojí schopnosti plánovat samostatnou tvůrčí činnost, zpracovávat projekty, formulovat cíle takových projektů a hledat teoretické a experimentální metody k jejich řešení a bude schopen pracovat v mezinárodních týmech.

Počítačové metody ve vědě a technice / Computer Methods in Science and Technology

Studium si klade za cíl prohlubovat schopnost doktoranda pochopit, přesně formulovat a řešit náročné situace pomocí počítačových metod. Zkušenosti bude získávat především na matematicko-fyzikálních modelech, je ovšem možné i uplatnění těchto metod v dalších příbuzných přírodovědných a technických oborech. Absolventi se uplatní především jako vědečtí a výzkumní pracovníci nebo vysokoškolští učitelé ve fyzice a v oborech využívajících při svém popisu a studiu počítačových modelů, ovšem uplatní se i v jiných oblastech samostatné tvůrčí činnosti.

 

Elektronická přihláška ke studiu

Poznámka:

Pro bližší informace o vhodnosti oboru pro Váš typ zdravotního postižení kontaktujte pracovníky centra podpory. Příslušné kontakty naleznete na stránce Kontakty.

Kontakt:

České mládeže 8, 400 96 Ústí n. L.
Telefon: +420 475 283 223
Web: http://sci.ujep.cz

 

Katedra biologie
Za Válcovnou 1000/8, 400 96 Ústí n. L.-Předlice
Telefon: +420 475 283 613

 

Katedra matematiky
Kampus UJEP, Klíšská 30, 400 96 Ústí n. L.
Telefon: +420 475 285 700

 

Pracoviště PřF UJEP v Chomutově
SPŠ a VOŠ Chomutov
Školní 1060/50, 430 01 Chomutov
Telefon +420 474 628 992